"Nejsme to my, kdo uloví fotku, to fotka uloví nás" Ernst Haas
54 fotek, letos v červnu, 39 zobrazení, 103 komentářů | architektura, cestování, města
29.6.-1.7.2018 Jelikož jsme na konci našeho putování, tak bych se měla zmínit i o historii Bretaně. Bretaň pod názvem Armorica patřila do římské provincie Lugdunensis, po příchodu Keltů do oblasti v 5. - 6. století nese dnešní název. Bretaň byla a zůstala keltská. Přítomnost tohoto původního evropského národa je prokázána už v 6. století př. n. l. Římané jej sice později zatlačili až na Britské ostrovy, ale v 5. a 6. století přišlo právě odtud, z oblasti Walesu a Cornwallu, několik přistěhovaleckých vln keltských přesídlenců. Místní Galové však ochotně přijali jejich jazyk i prapůvodní zvyky, a znovu tak budovali svou staronovou vlast. Někdy v té době dostala Bretaň i své jméno. Přistěhovalci nazývali poloostrov Breiz Izel (Malá Británie), později jen Brittany a z toho vzniklo Bretagne, česky Bretaň. Od 10. století byla Bretaň vévodstvím. Roku 1166 připadla sňatkem Anglii a v roce 1213 kapetovským hrabatům z Dreux. V roce 1379 získali vládu Montfortové. Dědička Bretaně Anna de Montfort byla nucena po vpádu francouzských vojsk zrušit sňatek z roku 1490 s Maxmiliánem I. Habsburským. Roku 1491 se provdala za Karla VIII. a roku 1499 za Ludvíka XII. Sňatkem dcery Claudie s francouzským králem Františkem I. v roce 1514 byla fakticky Bretaň připojena k Francii. V roce 1532 byla vyhlášena trvalá unie Bretaně a francouzské koruny. Její obyvatelé jsou tradičně v opozici k centrální vládě a mají pro to své důvody, neboť Bretaň je po Korsice druhou nejchudší oblastí Francie. Po Velké francouzské revoluci byla Bretaň rozdělena do čtyř departementů. Bretonci si stále uchovávají vlastní jazyk, bretonštinu, a dokonce se vyučuje i na školách. více na: http://bretan.poznavaci-zajezdy.cz/bretan-informace.html
74 fotek, 12.8.2018, 142 zobrazení, 125 komentářů | architektura, cestování, kultura
Několik desítek kilometrů na sever od Plzně, metropole západních Čech, leží Plasy, město soustředěné kolem areálu bývalého cisterciáckého kláštera. Tady byl, uprostřed bažinatého terénu, už v polovině 12. století založen klášterní konvent. Po vypálení husity a přežití následných období byly rozsáhlé stavební změny v areálu plaského kláštera zahájeny v roce 1685 architektem J. B. Matheym.
V roce 1707 přichází na pozvání opata Eugena Tyttla do Plas Jan Blažej Santini a je proplácen za první konkrétní práce. V roce 1710 je vypracován a schválen projekt zásadní přestavby celého areálu kláštera, a to nejen konventu, ale také monumentálního konventního chrámu, který však nebyl nikdy realizován. Celý projekt Santiniho byl podmíněn dodržením historické tradice, se kterou byl středověký cisterciácký areál vybudován na úrovni pobřežní nivy řeky Střely. Při vyměřování několikanásobně větší novostavby použil proto Santini založení na dubových pilotech, které nesou pod základy obvodových zdí rošt tvořený podélnými a příčnými trámy. Celá dřevěná konstrukce je trvale zaplavena vodou přiváděnou sem štolami a tím je zabráněno hnilobě dřeva.
Budova konventu je pravidelného čtvercového založení a vedle svého účelu pro konvent mnichů, jsou v ní také vestavěny kaple sv. Benedikta a sv. Bernarda. V areálu konventu jsou umístěna velká halová schodiště působící svým neobvyklým zavěšením jako by se vznášela nad hladinou vody lesknoucí se na úrovni spodních základů pod nimi. U menších šnekových schodišť pak zaujme Santiniho čistá forma šroubové křivky vedené prostorem vzhůru. Mimořádně složitý technický úkol, který byl před Santiniho v Plasech postaven a nad jehož důmyslným řešením dnes žasneme, byl ještě znásoben myšlenkou zmíněného, nikdy nerealizovaného klášterního kostela. V délce více než devadesáti metrů se mělo jednat o největší kostelní stavbu v zemi.
Zdroj http://www.santini.cz/cz/plasy
53 fotek, 28.6.2018, 431 zobrazení, 207 komentářů | architektura, cestování, města, příroda
28.6.2018 Předposlední den v Bretani, jsme se rozhodli, že již nikam dál nepojedeme. Zdeňka čekala daleká cesta domů, tak si musel trochu odpočinout a nabrat sil., proto jsem trávili tento den jen v blízkém okolí našeho dočasného bydliště. Původně byl v plánu nedaleký přírodní park, ale jelikož jsme neměli přesné informace, kde je do něho vstup, tak jsme ho nenašli a jen improvizovali. Po cestě jsme zastavili u fontány ze 17. století, prošli se okolo kanálu Nantes-Brest a zajeli do sousedního městečka na crepes, kde jsme, ale žádnou creperii nenašli. Pan domácí nám po návratu na ubytování sdělil, že tam jsou a že jsme byli jen kousek od nich.
67 fotek, 26.6.2018, 284 zobrazení, 314 komentářů | architektura, cestování, krajina, kultura
26.6.2018 jsme vyrazili na nejzápadnější pobřeží Bretaně, na Pointe du Raz. Celé pobřeží Bretaně se táhne v délce více než 1100 kilometrů. Jo to oblast skalnatých poloostrovů, malých přístavů, které poskytují útočiště rybářům, tajných zátok a zálivů. Podél pobřeží jsou rozesety staré rybářské vesnice, pobřeží je lemovaného žulovými skálami a útesy na nějž neustále naráží obrovské vlny. Moře je tady živlem, ke kterému je třeba přistupovat s pokorou. Dobrý pozor si člověk musí dávat na příliv a odliv, mezi nimiž je rozdíl až 14 metrů. Příliv nastává dvakrát denně, což znamená, že se voda zvedá poměrně rychle. Doba, kdy přesně dochází k nejvyššímu přílivu, se každý den mění a také na různých místech je rozdílná.
Když už jsme byli, takto na západě, podél pobřeží jsme sjeli až dolů na jih, kde jsme navštívili jednu z nejstarší kalvárii v Tronoënu a prošli se po pobřeží Pointe de la Torche, kde jsme poobědvali palačinky, tentokrát na sladko a já, tentokrát dobrovolně, zkusila teplotu Atlantiku.
88 fotek, 27.6.2018, 167 zobrazení, 300 komentářů | cestování, města, příroda
27.6-2018 Odpoledne jsme dojeli do někdejšího vyhledávaného místa korzárů, ze kterého se stal vzkvétající přístav na břehu kanálu La Manche. Známky bohaté námořní historie se dají najít ve starém přístavu. Přístav byl založen v 16. století díky obchodování s Anglií. Oblast má bohatou mořskou faunu a flóru a dál do vnitrozemí se pěstuje spousta zeleniny, dříve byla nejvýznamnější cibule, dnes je to hlavně artyčok. Rostou tu dvě třetiny artyčoků z celé Bretaně.
U Pointe Bloscon se prostírají nádherné tropické zahrady, které jsme si také prohlédli.
77 fotek, 23.6.2018, 177 zobrazení, 322 komentářů | architektura, cestování, kultura
23.6.2018 jsme projeli městečka s farními dvory v Guimiliau, Saint-Thégonnec, Saint-Sauveur a Lampaul-Guimiliau, viděla jsem o nich cestopisný pořad a tak nemohly chybět v našem cestovním plánu. To co jsem viděla na vlastní oči bylo ohromující. Bretaň je jediné místo, kde se tyto stavby nacházejí.
U starých, zdmi obehnaných kostelů stojí zpravidla kamenné pohřební kaple a hlavně kalvárie. Kromě ukřižovaného Ježíše Krista na nich středověcí kameníci vytesali řadů výjevů z Bible. Kamenné kříže s postavami ze Starého i Nového zákona jsou neumělé, ale působivé. Jejich výrazy nejsou odlidštěné vznešeností světců. Naopak tváře připomínají sousedy, trochu jako v našich betlémech. Kalvárie byly i znakem cti: když měly v jedné vesnici deset postav, ve vedlejší přidali ještě pět zvířat.
Kalvárií vznikaly v rozmezí 15. až 18. století a na některých je to už pěkně znát, i tak je to ale nádhera, která stála zato se sem vypravit. Pojďte se na to s námi podívat a posuďte sami, jestli mám pravdu.
69 fotek, 23.6.2018, 149 zobrazení, 345 komentářů | cestování, krajina, města, příroda
23.6.2018. Do parku jsme se vypravili hned po ránu, ale jelikož se tady nikde nechvátá, tak ani památky a parky neotvírají dříve než ve 14:00 hodin. Proto jme nejdříve projeli Farní dvory (viz. minulé album) a odpoledne jsme se do parku vrátili.
Parc naturel régional d'Armorique se rozkládá na ploše 172.000 ha (z toho je 60.000 ha moře) a zabírá poloostrov Crozon, vnitrozemské oblasti v širším okolí Monts d´Arrée a 3 ostrůvky - Île-de-Sein, Moléna a Quissant. Moře je zde vším., ve vnitrozemí se rozkládají močály, jezera, vřesoviště a nevysoké kopce Monts d´Arrée, nejvyšší hory Bretaně. Poloostrov Crozon je tvořen dramatickým divokým pobřežím, mořem, skalami, vřesovišti, oblohou s rychle běžícími mraky a malými rybářskými osadami, kde čas stále ještě líně plyne a nikam se nepospíchá. Můžeme zde vidět mořské ptáky, vydry, bobry i vzácné dravé ptáky. Kámen a vřes, slaná vůně moře a křik ptáků, to je d´Armorique.
84 fotek, 24.6.2018, 220 zobrazení, 317 komentářů | architektura, cestování, krajina, lidé
24.6.2017 jsme se vypravili " na konec světa" na poloostrov Crozon, za další stavbou velkého stavitele Vaubana, jehož stavby jsou k vidění po celé Francii. Sébastien Le Prestre markýz de Vauban (15. května 1633 – 30. března 1707) byl í jedním z nejuznávanějších pevnostních stavitelů a představitelů tzv. francouzské inženýrské školy. Svůj život zasvětil službě králi Slunce Ludvíku XIV., který jej za jeho zásluhy jmenoval francouzským maršálem.
Již po cestě při jedné z našich zastávek nás předjížděla tlupa motorkářů, to jsme ještě netušili, že jedou také naším směrem. Takže místo obdivování města, pohřebiště lodí, kaple a pevnosti, jsme jeli na setkání motorkářů, pro které zde byla sloužena mše pod širým nebem, okolo Vaubanovy věže, strážkyně pobřeží Armorice. Takže zde najdete hlavně postřehy ze setkání, které se nám moc líbilo. Jedno takové jsem totiž už ve Francii zažili v roce 2009 a to v Lurdech, když tito borci přijeli na procesí. viz: https://janablah.rajce.idnes.cz/Francie_2009_-_Carcassone_a_Lurdy_2.cast/
70 fotek, 27.6.2018, 125 zobrazení, 175 komentářů | cestování, krajina, kultura, příroda
27.6.2018 Kamkoli se na severu Bretaně vydáte na výlet, něco vás překvapí a potěší. Pobřeží je totiž velmi členité, smaragdové, obklopené porostlými dunami a plné skal, ostrůvků nebo “poházených” kamenů. Vesnice Meneham, kde je mezi kameny zaklíněn jeden z domečků původní vesnice, je toho důkazem.
Nejdříve jsme, ale po cestě zastavili u zámku Kerjean, který nebyl v našem cestovním plánu, ale všude k němu byly ukazatele, tak jsme neodolali. Bohužel byl opět otevřen až od 14 hod., tak jsme alespoň prošli jeho okolí a i tady jsme narazili na jednu zajímavost.
65 fotek, 25.6.2018, 260 zobrazení, 350 komentářů | cestování, krajina, příroda
25.6.2018 jsem nemohla dospat, nejvíc na co jsem se v Bretani těšila bylo pobřeží růžové žuly. Procházkou po pobřeží, přelézáním obrovských kamenů, pozorováním ptáků a přírody jsme tu strávili několik hodin.
Růžová žula, která svým fascinujícím barevným nádechem dala tomuto pobřeží název Côte de Granit Rose, se údajně nachází ve světě jen na třech místech u moře. Kromě Bretaně ještě na Korsice a v Číně. Skály a balvany jsou úžasné nejen svou nádhernou barvou, ale také svými tvary. Skaliska, majáky, divoké moře narážející na pobřeží. Vichr, vřesoviště, modrá nahoře i dole. Prostě nádhera!
53 fotek, 16.6.2018, 171 zobrazení, 281 komentářů | architektura, cestování, města
16.6.2018 jsme vyrazili na naši desátou dovolenou ve Francii. Letos to bylo opravdu náročné. Ubytování jsme měli až v Bretani, tak jsme se tři dny přesouvali na místo. První den jsme kempovali právě v Métách a v podvečer jsme si město trochu prošli. Líbilo se mi tu hlavně propojení historie s moderním uměním. Ráno jsme zbalili stan a přesunuli jsme se do Normandie, kde jsme nocovali v kempu dvě noci. Zdeněk si odpočinul, prohlédli jsme si opět pár míst a vyrazili na poslední část naší trasy. Ubytování jsme měli 10 dní uprostřed Bretaně, ve vesničce Glomel, odtud jsme pak každý den jezdili po celé Bretani a poznávali, nasávali a ochutnávali její krásy.
53 fotek a 6 videí, 15.9.2018, 279 zobrazení, 189 komentářů | dokumenty, kultura, lidé, zvířata
jedno aktuální album ze sobotní akce v Kamýku nad Vltavou, kde hrál Výkop
65 fotek, 24.6.2018, 320 zobrazení, 332 komentářů | architektura, cestování, města
24.6.2018 odpoledne po návštěvě Camaret-sur-Mer, jsme se vraceli do ubytování přes zajímavý most,zastavili se v městečku Landévennec , kde mělo být další pohřebiště lodí a nakonec jsme dostali chuť na něco dobrého a tak jsme zašli do cukrárny ve městě Pleyben, kde prodávali místní speciality. Při té příležitosti jsme si prohlédli i další farní dvůr, který byl kousek od cukrárny,
30 fotek, červen 2011, 304 zobrazení, 275 komentářů | cestování, města, příroda
Pomalu se nám blíží letošní dovolená, tak jsem si chtěla připomenout cestu po Bretani v roce 2011. Kdo má chuť, může se připojit...snad to letos vyjde znovu
40 fotek, 19.5.2018, 189 zobrazení, 233 komentářů | architektura, cestování, příroda, vesnice
z jarního rajčesrazu
blata jsou rovinatou krajinou rozprostírající se přibližně mezi městy Soběslav, Veselí nad Lužnicí, Týn nad Vltavou a Bechyně. Tento specifický národopisný region získal své pojmenování podle rozsáhlých močálů a rašelinišť, zvaných blata nebo třasoviska. jsou ze všech stran obklopena rázovitými blatskými vesnicemi. Blata proslula nejen přírodními krásami, ale také lidovou architekturou označovanou jako jihočeské selské baroko. Stavby lidové architektury se zachovaly v obcích Borkovice, Mažice, Zálší, Záluží, Klečaty, Komárov a dalších.
60 fotek, 17.6.2018, 118 zobrazení, 224 komentářů | architektura, cestování, kultura
17.6.2018 jsme opustili Méty a vydali se na cestu do Normandie. Jelikož jsme měli jet okolo Soissonsu, který jsme navštívili v roce 2012, chtěla jsem se tam ještě jednou podívat. Hlavním lákadlem pro mě bylo opatství St. Jean des Vignes , kde se mi tehdy moc líbilo. Jenže jak se říká, že do stejné řeky nemáte lézt dvakrát a že když tam podruhé vstoupíte, tak to bude jiná zkušenost ,tak je to fakt pravda.
Myslela jsem si, že za těch šest let, co jsme tam nebyli, že bude opatství alespoň trochu opravené, ale opak byl pravdou. Zub času zapracoval a co se změnilo, bylo akorát to, že byly budovy opatřeny více zátarasy než minule, muzeum bylo zavřené a podzemní také. Takže jsme toto místo opouštěli s těžkým srdcem a pokračovali v cestě.
Na večer jsme přijeli do kempu v pohádkové vesničce Lyon-la-Foret, postavili stan a šli prozkoumat okolí. Můžu Vám říct, že ranní zklamání bylo to tam. No a teď se s námi můžete do těchto dvou míst podívat. Kdo má chuť, tak račte vstoupit.
12 fotek, 4.2.2018, 554 zobrazení, 212 komentářů | příroda, vesnice
zdravím všechny kamarády z rajčete a posílám pár fotek z malé procházky, dlouho jsem tu nebyla jelikož jsem nemocná a tak se tímto albem omlouvám za mou absenci
Milada  40
49 fotek, 21.4.2018, 290 zobrazení, 263 komentářů | krajina, příroda, vesnice
je rozhledna na vrchu Krchov nad Orlickou přehradou s výhledem na Orlík, Kamýk, vltavskou podkovu a při dobré viditelnosti i na Šumavu.
38 fotek, srpen 2016 až říjen 2017, 116 zobrazení, 309 komentářů | ostatní
pětisté album, toho co se nikam nevešlo
59 fotek, 7.4.2018, 176 zobrazení, 222 komentářů | architektura, cestování, vesnice
malá odbočka při naší cestě do Zwieslu

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.